Než ježek usne

Jablka, vítr a draci, náš strom a ježčí hotel. Měsíc objevování podzimní přírody a příprav na zimu.

Děti si všímají podzimních změn na stromech a na obloze i toho, jak se podle počasí oblékáme.
Zkoumají opravdové věci: jablka, listy, vítr, dýni. Nejdřív odhadnou, pak vyzkouší.
Ptají se. Jejich otázky visí na stromě otázek a podle nich plánujeme další činnosti.

týdny

činností

OVU v měsíci

Přehled měsíce

Říjen 2026: Než ježek usne

Integrovaný blok: Objevujeme svět kolem sebe. Jablka, vítr a draci, náš strom a ježčí hotel. Měsíc objevování podzimní přírody a příprav na zimu.

Na co se zaměříme

Děti si všímají podzimních změn na stromech a na obloze i toho, jak se podle počasí oblékáme.
Zkoumají opravdové věci: jablka, listy, vítr, dýni. Nejdřív odhadnou, pak vyzkouší.
Ptají se. Jejich otázky visí na stromě otázek a podle nich plánujeme další činnosti.
Třídí a porovnávají úrodu i listy. Provázkem měří obvod kmene.
Hledají rýmy a první hlásku ve slově, vytleskávají slabiky a odhadují, co bude v příběhu dál.
Starají se o přírodu: staví ježkovi zimní úkryt a chovají se ohleduplně ke zvířatům i stromům.
Domlouvají se a spolupracují ve skupinkách – u draka, u mandaly z listí, u hotelu.
Zjistí, jak se jmenuje jejich obec a země a proč máme 28. října volno.

Týdny

Týden	Téma	Činnosti
1. týden1. 10. – 9. 10.	Co dozrálo na zahradě4. 10. Světový den zvířat	🌳 Kdo bydlí na naší zahradě? · 🔍 Co je uvnitř jablka? · 🔨 Jablečná dílna: sušíme křížaly · 🧮 Podzimní tržiště · 🗣️ Košík od Bodlinky: slabiky a první hláska · 🎵 Běží liška k Táboru
2. týden12. 10. – 16. 10.	Vítr a draci	🔍 Co odnese vítr? · 🌳 Pouštíme draka · 🎨 Malujeme vítr · 🗣️ Drak hledá rým · 📖 Příběh: Bodlinka a drak, který nechtěl letět · 🎵 Prší, prší a vítr fouká · 🤸 Jablka na padáku
3. týden19. 10. – 23. 10.	Náš strom20. 10. Den stromů	🌳 Náš strom (Den stromů 20. 10.) · 🤖 Fotodetektivové · 🧮 Jak dlouhý je list? · 📖 Čí je to list? Hledáme v atlase · 🎨 Mandala z listí · 🤸 Ježčí překážková dráha
4. týden26. 10. – 30. 10.	Každý potřebuje domov28. 10. Státní svátek	🔨 Stavíme ježčí hotel · 🎭 Ježek hledá, kde přespí zimu · ☀️ Proč máme ve středu volno? · 🌳 Vycházka: vlajky a místa v naší obci · 🔍 Dýně zevnitř · 🤝 Když se ježek bojí

Každý týden

✨ Bodlinka a strom otázek · ☀️ Ranní kruh s mluvicím kaštanem · 🤸 Ježčí rozcvička (každé ráno) · 🔍 Podzimní badatelský stolek · 🌙 Ježek v hromádce listí

OVU měsíce (22)

DJT-PHJ-000-PV1-002obratnost
DJT-PZI-000-PV1-002pracovní činnosti
DJP-MOP-000-PV1-005příčina a důsledek
DJP-PMP-000-PV1-001třídění
DJP-PMP-000-PV1-008měření
DJP-JAR-000-PV1-006rým
DJP-PDO-000-PV1-004předvídání
DDS-ZKV-000-PV1-004přírodniny
DDS-SLK-000-PV1-001obec
DAS-ZPO-000-PV1-001roční období
DAS-PSP-000-PV1-003porovnávání
DAS-PSP-000-PV1-004jevy v přírodě
DAS-ZPO-000-PV1-005péče o přírodu
DAS-ZPO-000-PV1-006respekt k přírodě
KRP-000-000-PV1-003bádání
KKK-000-000-PV1-003otázky dětí
KKU-000-000-PV1-001pokus a omyl
KOB-000-000-PV1-001příroda
KPP-000-000-PV1-007spolupráce
KPP-000-000-PV1-001nápady
KKK-000-000-PV1-005naslouchání
KKK-000-000-PV1-002prezentace

Týden po týdnu

Vyber týden a prohlédni si jeho činnosti.

1. týden · Co dozrálo na zahradě

Každý týden navíc: 5 stálých činností činností

Do třídy přijde ježečka Bodlinka s batůžkem a starostí. „Co všechno musím stihnout, než usnu?“ Děti řeknou, co o podzimu a ježcích vědí, a pověsí své otázky na strom otázek. Pak zkoumáme jablka zevnitř, sušíme křížaly, hrajeme si na tržiště a hledáme, kdo bydlí na naší zahradě. Den zvířat připadá na neděli – Bodlinku proto přivítej už v pátek 2. 10.

Kdo bydlí na naší zahradě?

Venku

Děti hledají na zahradě zvířata a jejich stopy a pozorují je, aniž by jim ublížily.

respekt k přírodě příroda živá a neživá příroda

30–40 minut při pobytu venkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Zjistí, že i malý brouk má svůj domov.

Postup

Bodlinka se ptá: „Kdo tu se mnou na zahradě bydlí? Pomůžete mi najít sousedy?“
Domluv s dětmi pravidla: jen se díváme, nemačkáme. Kámen nebo prkno vrátíme, jak bylo. Zvíře z krabičky pustíme tam, kde jsme ho našli.
Děti ve dvojicích hledají pod kameny, ve starém dřevě, v listí a u plotu. Hledají i stopy: krtinec, pavučinu, okousaný list, peříčko, díru v zemi.
Za každý nález udělá dvojice čárku k obrázku na desce. Když nevědí, co našly, popíšou to slovy nebo to nakreslí.
Na konci se sejdeme: „Kde bylo nejvíc čárek? Proč tam asi zvířata bydlí?“ (Je tam vlhko, tma, můžou se schovat.)
Když najdeme stopy ježka – trus nebo vyšlapanou cestičku pod plotem – máme poklad na celý měsíc.

Pomůcky: lupy, pozorovací krabičky s lupou ve víčku, malá lopatka, deska s obrázky: žížala, brouk, pavouk, slimák, ptáček, krtinec, ježek, pastelka na čárky

Snazší: Mladší děti hledají s učitelkou a jen jednu věc: „Kdo najde někoho s nožičkami?“

Těžší: Starší děti porovnají dvě místa: „Kde je víc zvířat – pod kamenem, nebo na trávníku?“ A zkusí vysvětlit proč.

Co pozorovat: Jak se dítě chová ke zvířatům: s odporem, se strachem, nebo s respektem. Kdo upozorní ostatní „Pozor, šlápneš na něj!“ – přesně takový projev patří do portfolia.

Pavouk, slimák, žížala – děti často řeknou „fuj“. Nehádej se. Ukaž, že ty se nebojíš, a řekni, co ten tvor dělá: žížala dělá z listí hlínu. Strach se nejlíp rozpouští zvědavostí.

Strategie:Badatelské učeníProžitkové učeníSociální učení

Co je uvnitř jablka?

Bádání

Děti odhadnou, co v jablku najdou, a pak to ověří.

bádání porovnávání počítání

20–30 minut ve skupincepro všechnynepřímo řízenáskupinová

Porovnají jablka podle barvy, velikosti a chuti a spočítají jadérka.

Postup

Dej doprostřed stolu jablka. „Co myslíte, že je uvnitř? Kolik tam je jadérek?“ Každé dítě nakreslí svůj odhad puntíky do obrysu jablka.
Jedno jablko rozkroj shora dolů, druhé napříč. Děti hledají rozdíl. Napříč se objeví hvězdička – pět komůrek se semínky.
Teď už pracují děti samy: lupou zkoumají slupku, dužinu a jádřinec a vyndávají jadérka na tácek.
Jadérka spočítají po jednom a porovnají se svým odhadem. Dvojice položí jadérka ze dvou jablek do dvou řad proti sobě – hned je vidět, kde je jich víc.
Ochutnávka: sladké, nebo kyselé? Každé dítě připne kolíček k jablku, které mu chutná nejvíc. Kde je nejvíc kolíčků?
Jadérka nevyhazujeme. Na jaře je zkusíme zasadit – „spinkají a čekají na jaro“.

Pomůcky: 3–4 různé odrůdy jablek (červené, zelené, žluté), prkénko a nůž (krájí učitelka), lupy, tácky a misky, pro každé dítě papír s obrysem jablka, pastelky, kolíčky na hlasování

Jablíčko

Jablíčko je kulaté,

červené i zlaté.

Když ho napříč rozkrojím,

hvězdičku v něm uvidím.

Jadérka v ní spinkají,

na jaro si počkají.

RVP po lidsku

Snazší: Mladší děti jadérka hlavně vyndávají, přesypávají a počítají do tří. Ochutnávka je pro ně hlavní zážitek.

Těžší: Starší děti zaznamenají jadérka ze všech jablek čárkami a zkoumají, jestli větší jablko má víc jadérek. Často zjistí, že ne – a to je skvělý objev.

Co pozorovat: Kdo dokáže odhadnout a pak odhad porovnat se skutečností. Jak dítě počítá: ukazuje prstem, posouvá jadérka, nebo je jen „přelétne“ očima?

Před ochutnávkou zkontroluj alergie. A nech děti jablka očichat a poslouchat, jak křupou. Badatel používá všechny smysly.

Strategie:Badatelské učeníProžitkové učení

Jablečná dílna: sušíme křížaly

Pracovní činnost

Děti si vyzkoušejí opravdovou kuchyňskou práci s opravdovým náčiním.

pracovní činnosti příčina a důsledek hygiena

30 minut ve skupince 4–5 dětí, pak týden sušenípro všechnyřízenáskupinová

Zjistí, že usušené jablko vydrží až do zimy – jako zásoby.

Postup

Umyjeme si ruce a jablka. Projdeme spolu obrázkový postup: umýt – vykrojit jádřinec – nakrájet kolečka – namočit – navléknout.
Ukaž, jak držet nůž: čepel dolů, prsty druhé ruky schoulené jako ježek, konečky schované. Pak už krájejí děti. Ty hlídáš a radíš.
Kdo chce, zkusí i kráječ. Děti samy zjistí, čím se krájí líp – kráječem, nebo nožem – a proč.
Kolečka na chvilku ponoří do vody s citronem. Proč? Jedno kolečko necháme bez citronu a za hodinu porovnáme: které zhnědlo víc?
Kolečka navlékají na provázek a pověsí je nad topení nebo na teplé suché místo. Každý den se podívají, co se mění.
Po pár dnech ochutnáme. „Jak to, že jsou tak malé a sladké?“ Voda se vypařila, sladkost zůstala.

Pomůcky: jablka, vykrajovátko na jádřinec, kráječ na jablka, dětské nože s oblou špičkou, prkénka, provázek a tupá jehla s velkým ouškem (nebo špejle), miska s vodou a citronovou šťávou, zástěry, obrázkový postup (3–4 obrázky)

Snazší: Mladší děti jablka myjí, máčejí v citronové vodě a navlékají na špejli. Krájení můžou zkusit s učitelkou „ruka na ruce“.

Těžší: Starší děti si samy připraví pracovní místo podle obrázkového postupu a po práci ho samy uklidí.

Co pozorovat: Jak dítě drží nůž a jestli dodržuje bezpečný úchop. Kdo u práce vydrží, i když trvá déle. Kdo pomůže kamarádovi s navlékáním.

Křížaly jsou staré české zásoby na zimu. Zeptej se v rodinách, jak sušily ovoce babičky – možná někdo přinese starou lísu na sušení ovoce.

Strategie:Prožitkové učeníBadatelské učení

Podzimní tržiště

Matematická gramotnost

Děti si hrají na trh a přitom třídí, porovnávají, váží a „platí“: kolik jablek, tolik kaštanů.

třídění kvantita sociální role

celý týden v herněpro všechnyspontánnískupinová

Postup

V herně postav jednoduchý stánek a úrodu nech na hromadě. „Na trhu je zmatek, všechno se pomíchalo.“
Děti samy rozhodnou, jak úrodu rozdělí do bedýnek. Podle druhu? Barvy? Velikosti? Nech je, ať se domluví.
Doplň obrázkové cedulky. Děti je přiřadí k bedýnkám – „čtou“ obrázky.
Dál už si hrají samy: prodavač, zákazník, vážení. Pravidlo trhu: za každý kus úrody jeden kaštan.
Občas přijď jako zákaznice s náročnějším přáním: „Chci tolik brambor, kolik mám kaštanů.“ Nebo: „Chci něco, co není kulaté.“
Na konci týdne se zeptej: „Čeho se prodalo nejvíc? Jak to poznáme?“

Pomůcky: košíky a bedýnky, opravdová úroda: jablka, hrušky, brambory, cibule, dýňky, ořechy ve skořápce, šípky, rovnoramenné váhy, kaštany jako peníze, papírové sáčky, zástěra prodavače, obrázkové cedulky (co se kde prodává)

Snazší: Mladší děti třídí podle jedné vlastnosti (druh) a platí po jednom kaštanu za kus.

Těžší: Starší děti třídí podle dvou vlastností najednou („červené a malé“) a hledají, co do bedýnky nepatří a proč.

Co pozorovat: Podle čeho dítě třídí a jestli umí své pravidlo vysvětlit. Kdo za každý kus odpočítá jeden kaštan. Kdo si vyzkouší roli prodavače i zákazníka.

Brambory a cibuli po hře nevyhazuj. Zeptej se ve školní jídelně, jestli je použijí. Děti uvidí, že úroda je k jídlu, nejen na hraní.

Strategie:Prožitkové učeníKooperativní učení

Košík od Bodlinky: slabiky a první hláska

Jazyková chvilka

Děti vytleskávají slova po slabikách a hledají, jakou hláskou slovo začíná.

sluch rým

10–15 minutpro všechnynepřímo řízenáskupinová

Hrají si se zvukem slov – nic se nepíše.

Postup

Bodlinka přinesla košík. Dítě vytáhne věc, pojmenuje ji a všichni ji vytleskají: hruš-ka, šiš-ka, dý-ně, bram-bo-ra.
„Kolik tlesknutí?“ Děti rovnají věci do řad: jedno tlesknutí (list, mech), dvě (hruška, šiška), tři (brambora), čtyři (jeřabina).
Bodlinka šeptá: „Myslím na věc, která začíná ššš…“ Děti hádají: šiška! šípek! Hlásku protahuj, ať ji děti slyší samy.
Ozvěna: dítě řekne slovo, ostatní zopakují jen první hlásku. „Dýně“ – „d“.
Pak nech košík a Bodlinku v jazykovém koutku. Děti si hrají ve dvojicích: jedno mluví za Bodlinku a dává hádanku, druhé hádá. Role si vymění.

Pomůcky: košík s opravdovými věcmi: hruška, švestka, šiška, šípek, list, mech, dýně, brambora, jeřabiny, plyšová Bodlinka, bubínek nebo dřívka

Snazší: Mladší děti jen tleskají a opakují. První hláska je pro ně zatím moc – a to je v pořádku.

Těžší: Starší děti hledají další slova na stejnou hlásku (šiška, šála, šnek) a třídí věci podle toho, čím začínají.

Co pozorovat: Kdo vytleská slovo sám a správně. Kdo už slyší první hlásku a kdo místo ní řekne slabiku („ši“ místo „š“). Není to chyba, je to vývojová fáze – zapiš si ji.

Začni známými slovy, u kterých děti slabiky snadno uslyší: hruška, šiška, brambora. Hlásku vyslovuj tak, jak zní („ššš“), ne názvem písmene („eš“).

Strategie:Kooperativní učení

Běží liška k Táboru

Hudba a rytmus

Děti zpívají známou lidovou píseň, drží rytmus a spojí zpěv s pohybem.

hudba rytmus rým

15 minutpro všechnyřízenáhromadná

Postup

Zazpíváme si lidovou píseň „Běží liška k Táboru“. Nejdřív jen zpěv, pak k ní ťukáme rytmus do kolen.
Hra na tělo: na každou dobu ťuk do kolen, na konci řádku tlesk. Kdo chce, vezme si dřívka.
Hra v kruhu: děti sedí a zpívají. „Liška“ obchází kruh se šátkem a na konci písně ho tiše položí za jedno dítě. To se stává liškou a zpívá se znovu.
Obměna ke Dni zvířat: místo lišky běží ježek, veverka nebo zajíc. Děti mění pohyb i tempo písně – ježek pomalu, zajíc rychle.
Na závěr: „Co dělá liška na podzim? A kdo z těch zvířat bude v zimě spát?“ (Ježek ano. Liška, zajíc ani veverka ne.)

Pomůcky: šátek jako liščí pytel, dřívka nebo bubínky, obrázky zvířat: liška, ježek, veverka, zajíc

Snazší: Mladší děti zpívají a ťukají do kolen. Kruh můžou obcházet s kamarádem za ruku.

Těžší: Starší děti zkusí zpívat potichu a nahlas podle pokynu. Nebo jen ťukají rytmus a písničku „zpívají v hlavě“.

Co pozorovat: Kdo udrží rytmus a kdo zrychluje. Kdo se přidá ke zpěvu a kdo zatím jen poslouchá – i to je zapojení.

Hrajeme bez vyřazování a bez vítězů. Kdo ještě nebyl liškou, má přednost.

Strategie:Prožitkové učení

2. týden · Vítr a draci

Každý týden navíc: 5 stálých činností činností

Vítr není vidět, ale je vidět, co dělá. Zkoumáme, co odfoukne a co ne, malujeme foukáním, hledáme rýmy s drakem a posloucháme příběh o drakovi, který nechtěl letět. Draka jdeme pouštět v den, kdy opravdu fouká, ne podle plánu. Otázka týdne: „Proč to tak je?“

Co odnese vítr?

Bádání

Děti zkoumají, které věci vítr unese a které ne.

příčina a důsledek bádání jevy v přírodě pokus a omyl

20–30 minut, pak volně na stolkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Odhadnou, ověří a zkusí vysvětlit proč.

Postup

Úvodní otázka: „Vítr není vidět. Jak poznáme, že fouká?“ Děti hledají odpovědi: hýbou se stromy, letí listí, je nám zima na uši.
Ukaž věci. Každé dítě vybere jednu a odhadne: odfoukne, nebo ne? Položí ji k obruči podle odhadu a zakreslí značku do archu.
Zkoušíme: vějířem (nebo venku ve větru) foukáme na jednu věc po druhé. Co se stalo? Věc přesuneme do správné obruče.
Porovnáme odhad a výsledek: „Kde jsme se spletli? Proč myslíš?“ (Je těžké. Je malé, ale tvrdé. Je velké, ale lehké.)
Bonus: „Dokážeš udělat, aby vítr odnesl i kaštan?“ Děti zkoušejí – položí ho na list, na papír, do krabičky s plachtou…
Výsledek nakreslíme a pověsíme ke stromu otázek: „Co vítr unese nejlíp?“

Pomůcky: vějíř z kartonu nebo ruční větrák (venku opravdový vítr), věci na zkoušení: pírko, suchý list, kaštan, papírový kapesník, šiška, kamínek, kousek látky, kostka, dvě obruče: „odfoukne“ a „neodfoukne“, obrázkový záznamový arch (věc – můj odhad – co se stalo), pastelky

Snazší: Mladší děti zkoušejí jen tři věci (pírko, list, kaštan) a foukají samy pusou nebo brčkem.

Těžší: Starší děti mění sílu větru (vějíř blízko – daleko) a zjišťují, jestli silnější vítr unese i těžší věci.

Co pozorovat: Kdo vysloví odhad a pak ho porovná s výsledkem. Kdo použije slovo „protože“. Kdo vymyslí vlastní pokus.

Když se dítě v odhadu splete, oceň to: „Mysleli jsme si něco jiného a zjistili jsme něco nového. Přesně tak pracují vědci.“

Strategie:Badatelské učení

Pouštíme draka

Venku

Děti si vyrobí jednoduchého draka a zkoumají, proč letí a proč padá.

příčina a důsledek pokus a omyl obratnost jevy v přírodě

výroba 30 minut, pouštění celý pobyt venkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Když se nedaří, zkoušejí jinou cestu.

Postup

Výroba ve třídě: děti vyzdobí sáček, na dno nalepí ocasy z krepáku. U otvoru udělají děrovačkou dírku, zpevní ji izolepou a přivážou provázek.
Domluvíme se, kdy půjdeme ven. Nejlepší je den, kdy opravdu fouká. Ráno v kruhu sledujeme stromy za oknem: „Fouká dost?“
Venku děti s drakem běhají a pozorují. Neraď hned. Nech je zjistit, co se děje.
Po chvíli se sejdeme: „Komu drak letěl? Komu ne? Co jste dělali jinak?“ (Běžel jsem rychleji. Stál jsem zády k větru. Měl jsem delší ocas.)
Druhé kolo: každý zkusí jednu změnu – delší ocas, jiné místo, běh proti větru. Funguje to?
Nakonec pustíme velkého draka. Děti se střídají v držení provázku a cítí, jak vítr tahá. U toho můžeme říkat říkanku „Drak a vítr“.

Pomůcky: papírové svačinové sáčky, krepový papír na ocasy (různé délky), provázek nebo pevná vlna, děrovačka, izolepa, lepidlo, pastelky a fixy, jeden „opravdový“ drak z obchodu nebo od rodičů

Snazší: Mladší děti mají draka na krátkém provázku a prostě s ním běhají. Pozorují, jak vítr sáček nafoukne.

Těžší: Starší děti porovnají dva draky – s krátkým a dlouhým ocasem – a řeknou, který letěl líp a proč si to myslí.

Co pozorovat: Kdo po nezdaru zkusí něco změnit a kdo to vzdá. Kdo umí říct, proč drak spadl. Fotka dítěte s drakem a jeho věta „protože…“ je výborný doklad do portfolia.

Pouštění draků uvádí i NPI v ilustracích k OVU DJP-MOP-000-PV1-005: dítě pozoruje, jak může během ovlivnit let draka a jak ho ovlivňuje vítr. Drakiáda je tedy plnohodnotné učení.

Strategie:Situační učeníBadatelské učeníProžitkové učení

Malujeme vítr

Výtvarná činnost

Děti zkoušejí, co udělá „vítr“ z jejich pusy s barvou.

výtvarné činnosti fantazie příčina a důsledek

20 minut v ateliérupro všechnynepřímo řízenáindividuální

Z kaňky pak podle fantazie vytvoří obrázek.

Postup

V ateliéru je připraveno. Zeptej se: „Vítr umí foukat listí. Umí foukat i barvu?“
Dítě kápne pipetou na papír barvu a foukne do ní brčkem. Barva se rozběhne do cestiček.
Zkoušení: „Foukni slabě – a silně. Zblízka – a zdálky. Co se stane?“ Děti na rozdíl přicházejí samy.
Když barva zaschne, otoč papír: „Co ti to připomíná?“ Strom ve větru? Pavouka? Draka? Ježka? Dítě dokreslí, co v kaňce vidí.
Dítě obrázek pojmenuje. Název a to, co dítě o obrázku řeklo, zapiš na zadní stranu.

Pomůcky: brčka (každé dítě své), řídké vodové barvy nebo tuš v kelímcích, pipety nebo lžičky, čtvrtky, fixy a pastelky na dokreslení, zástěry a noviny na stůl

Snazší: Mladší děti můžou foukat do barvy pusou zblízka nebo balónkovou pumpičkou. Dokreslování není povinné.

Těžší: Starší děti zkusí foukáním „namalovat“ konkrétní věc, třeba strom: kmen nahoru, větve do stran.

Co pozorovat: Kdo zkoumá, co se stane při změně síly a směru, a kdo opakuje jedno a totéž. Co dítě v kaňce vidí a jak o tom mluví – to je okno do jeho fantazie.

Do brčka se fouká, nenasává se. Mladším nejdřív ukaž „foukání do svíčky“ bez barvy. Foukání brčkem je zároveň výborné dechové cvičení.

Strategie:Badatelské učení

Drak hledá rým

Jazyková chvilka

Děti poznají, která slova se rýmují, a samy rýmy hledají a vymýšlejí.

rým paměť

10–15 minutpro všechnyřízenáskupinová

Postup

Řekni s dětmi říkanku „Drak a vítr“. Podruhé se zastav před koncem verše a děti doplní: „až nahoru pod… mrak!“
Vítr drakovi rozfoukal ocas. Opravíme ho dvojicemi obrázků, jejichž názvy se rýmují. Děti ve dvojicích hledají druhou kartičku: dub – zub, les – pes, šiška – myška.
Dvojici připnou kolíčkem na provázek a ocas roste. Každou dvojici řekneme nahlas: „Šiška – myška. Rýmuje se? Ano!“
Říkej dvojice slov, které se rýmují i nerýmují. Když děti slyší rým, zvednou ruce. Když ne, schovají je za záda. Zkus třeba drak – mrak a drak – list.
Na závěr vymýšlejí děti vlastní rýmy, klidně nesmyslné: „drak – frak – brak“. Nesmyslný rým je pořád rým.

Pomůcky: papírový drak bez ocasu, dlouhý provázek (ocas) a kolíčky, obrázkové kartičky ve dvojicích, které se rýmují: drak – mrak, pták – vlak, šiška – myška, hruška – muška, les – pes, dub – zub, kos – nos

Drak a vítr

Letí drak, letí drak,

až nahoru pod mrak.

Vítr fouká do polí,

drak se letět nebojí.

Drž provázek, nepouštěj,

větříčku, jen pořád věj!

RVP po lidsku

Snazší: Mladší děti jen doplňují poslední slovo v říkance a hledají dvojice obrázků s pomocí.

Těžší: Starší děti najdou rým bez obrázku a zkusí složit vlastní dvojverší o drakovi.

Co pozorovat: Kdo pozná rým uchem a kdo se řídí jen obrázkem. Kdo vymyslí vlastní rým. Jeho dvojverší zapiš doslova – do portfolia.

Rýmy hledej uchem, ne očima. Když dítě řekne „drak – drát“, pochval snahu a zkus s ním, jestli to „zní stejně na konci“.

Strategie:Kooperativní učení

Příběh: Bodlinka a drak, který nechtěl letět

Čtenářská gramotnost

Děti poslouchají příběh, předvídají, co bude dál, a hledají, proč se věci v příběhu staly.

předvídání předčítání příčina a důsledek

15–20 minutpro všechnyřízenáskupinová

Postup

Ukaž první obrázek: „O čem asi bude příběh?“ Odhady si zapamatuj a na konci se k nim vrať.
Čti: „Bodlinka dostala od kamaráda draka. Červeného, s dlouhým ocasem. Hned s ním běžela na louku. Jenže bylo úplné bezvětří. Drak se táhl po trávě jako unavený had.“ Zastav se: „Proč drak neletí?“
Čti dál: „Druhý den foukalo. Bodlinka se rozběhla, drak vyletěl – a rovnou do koruny staré jabloně. Zamotal se ve větvích.“ Ukaž druhý obrázek. „Co teď? Co byste dělali vy?“
Čti: „Bodlinka zavolala veverku. Ta vyšplhala nahoru a draka vymotala. Ocas byl ale natržený, a tak ho Bodlinka zkrátila. Drak znovu vyletěl, jenže se točil dokola jako kolotoč a padal.“ Zastav se: „Proč se asi točí?“
„Jak to Bodlinka vyřeší? Vymyslete konec.“ Děti navrhují. Pak přečti náš konec: „Bodlinka přivázala k ocasu dlouhou stužku. A drak letěl klidně a vysoko, až pod mrak.“ Zeptej se: „Dopadlo to jako ve vašem konci?“
Ukaž všechny tři obrázky zamíchané. Děti je seřadí: co bylo nejdřív, potom a nakonec?

Pomůcky: text příběhu v postupu (přečti si ho předem), plyšová Bodlinka a papírový drak, 3 obrázky k příběhu: Bodlinka s drakem na louce, drak zamotaný v koruně stromu, drak vysoko na nebi

Snazší: Mladším čti s drakem a Bodlinkou v rukou a děj ukazuj. Odpovídat můžou ukázáním na obrázek.

Těžší: Starší děti vymyslí úplně jiný konec a převyprávějí ho Bodlince. Nebo nakreslí, co se stalo potom.

Co pozorovat: Kdo předvídá děj („Spadne, protože…“) a kdo jen opakuje, co slyšel. Kdo seřadí obrázky podle děje a umí říct proč.

Příběh je náš, klidně ho měň a doplňuj. Když děti zaujme nějaká postava (veverka!), nech je vyprávět, klidně i mimo příběh. A proč se drak točil? Ocas mu pomáhá letět rovně – krátký ocas ho neudrží.

Strategie:Diskuzní a reflektivní kruh

Prší, prší a vítr fouká

Hudba a rytmus

Děti zpívají lidovou píseň, doprovázejí ji a zvuky nástrojů „namalují“ podzimní počasí.

hudba sluch rytmus

15–20 minutpro všechnyřízenáhromadná

Postup

Zazpíváme si lidovou píseň „Prší, prší“. Ke zpěvu ťukáme prsty do dlaně – jako kapky.
Zvuková dílna: „Jak zní déšť? A vítr? A hrom?“ Děti zkoušejí nástroje a vybírají, co se hodí. (Vítr – šustění listí. Kapky – prsty o bubínek. Hrom – velký buben.)
Podzimní bouřka: rozděl děti na „kapky“, „vítr“ a „hrom“. Ty jsi dirigentka. Ukážeš na skupinu a ta hraje. Ruce nahoru – silně, ruce dolů – potichu, pěst – ticho.
Pak diriguje dítě. Ostatní hrají podle něj.
Na konci zazpíváme píseň znovu – tentokrát s nástroji, jak se děti domluví.

Pomůcky: rytmické nástroje: bubínky, chřestidla, triangl, dešťová hůl nebo PET lahev s hrstí rýže (víčko přelepené izolepou), šustivý papír nebo sáček se suchým listím, velký buben (hrom)

Snazší: Mladší děti hrají na jeden nástroj a reagují jen na „hraj – stop“.

Těžší: Starší děti střídají silně a slabě a zkusí udržet rytmus písně na bubínku.

Co pozorovat: Kdo reaguje na gesto dirigenta a kdo umí přestat hrát na „stop“. Kdo se odváží dirigovat ostatní.

Nahraj „bouřku“ na tablet školky a pusť ji dětem. Poslouchat sami sebe je pro ně zážitek – a nahrávka je hezký doklad do portfolia.

Strategie:Prožitkové učeníKooperativní učení

Jablka na padáku

Pohyb

Děti spolupracují, aby udržely „jablka“ na padáku.

koordinace spolupráce příčina a důsledek

15–20 minutpro všechnyřízenáhromadná

Zažijí, že když všichni hýbou padákem stejně, povede se to.

Postup

Děti drží padák v kruhu. Slabý vítr: padákem jemně vlníme. Silný vítr: vlníme rychle. Bezvětří: držíme rovně.
Polož na padák „jablka“. Úkol: vítr fouká, ale jablka nesmí spadnout. Děti zjistí, že musí vlnit opatrně a všichni stejně.
Česání jablek: na povel „vichřice!“ všichni zatřesou a jablka letí. Děti je posbírají a vrátí na padák.
Ježek na cestě: jeden míček je ježek. Děti ho nechají kutálet po okraji padáku dokola, aby nespadl. Tady se musí domlouvat: „Teď zvedni ty!“
Pod korunou: všichni zvednou padák nahoru a vybraná dvojice pod ním přeběhne na druhou stranu, než padák klesne.
Zakončení: děti si sednou pod padák jako pod korunu velkého stromu a chvilku poslouchají ticho.

Pomůcky: padák (barevná plachta), lehké míčky nebo papírové koule (jablka), jeden měkký míček navíc (ježek)

Snazší: Mladší děti drží padák vedle dospělého a hrají hlavně na slabý a silný vítr.

Těžší: Starší děti řídí hru samy: jedno dítě je „vítr“ a dává povely.

Co pozorovat: Kdo sladí pohyb s ostatními. Kdo si všimne, že jablka padají kvůli jeho prudkému trhnutí, a upraví sílu. Kdo radí ostatním.

U padáku nikdo nevyhrává. Buď jablka udrží všichni, nebo nikdo. Přesně tohle děti potřebují zažít – spolu to jde líp.

Strategie:Kooperativní učeníProžitkové učení

3. týden · Náš strom

Každý týden navíc: 5 stálých činností činností

Na Den stromů si děti vyberou na zahradě „náš strom“. Obtočí ho provázkem, prohlédnou si kůru lupou a vyfotí ho. Za týden ho vyfotí znovu a hledají, co se změnilo. Měříme listy kaštany, hledáme strom v atlase, skládáme mandalu z listí a běháme po kořenech a kopečcích.

Náš strom (Den stromů 20. 10.)

Venku

Děti si vyberou „náš strom“ a poznávají ho všemi smysly.

měření roční období příroda smysly

40 minut na Den stromů, pak 5 minut každý týdenpro všechnyřízenáskupinová

Změří ho provázkem a začnou sledovat, jak se mění.

Postup

Na zahradě nebo v parku se děti rozhlédnou: „Který strom bude náš?“ Každé řekne, který se mu líbí a proč. Pak děti hlasují.
Seznámení: děti strom obejmou, přičichnou ke kůře a poslouchají, jestli šumí. Kdo chce, zkusí ho poznat poslepu – kamarád ho dovede za ruku.
Měření: kmen obtočíme provázkem a ustřihneme. Totéž uděláme u jiného stromu. „Který je tlustší? Jak to poznáme?“ Provázky si odneseme do třídy.
Otisk kůry: děti přiloží papír na kmen a přejedou po něm voskovkou. Otisk porovnají s otiskem kůry jiného stromu.
Fotka: vyfotíme strom a místo, odkud fotíme, označíme kamínkem. Za týden fotku zopakujeme a porovnáme. Pak fotíme dál jednou týdně.
Strom dostane jméno a cedulku. „Co mu dáme k jeho dni?“ Děti navrhují: zalít, uklidit kolem, zazpívat mu, nakreslit ho.

Pomůcky: provázek nebo vlna a nůžky, lupy, papír a voskovky na otisk kůry, tablet nebo fotoaparát, kamínek na označení místa pro focení, cedulka na jméno stromu (vyrobí děti), šátky na zavázání očí (nepovinné)

Snazší: Mladší děti strom hlavně objímají, hladí a sbírají jeho listy a plody. Provázkem měří s učitelkou.

Těžší: Starší děti porovnají provázky tří stromů, seřadí je a zkusí odhadnout, který strom je asi nejstarší a proč si to myslí.

Co pozorovat: Kdo při porovnání provázků srovná začátky. Kdo si všímá detailů na kůře. Jak dítě o stromu mluví – jako o věci, nebo jako o někom živém.

Den stromů vychází na úterý. Když prší, nevadí – mokrá kůra voní nejvíc. Strom nám vydrží celý rok. Listnatý strom bude v lednu holý a na jaře mu vyraší listy.

Strategie:Prožitkové učeníPlánování s dětmiBadatelské učení

Fotodetektivové

Digitální svět

Děti používají tablet jako nástroj badatele: fotí detaily, hledají věci podle fotky a porovnávají, jak se strom mění.

digitální technologie digitální technologie roční období

20–30 minutpro všechnynepřímo řízenáskupinová

Postup

Domluv s dětmi pravidla tabletu: nosíme ho oběma rukama, fotíme věci, ne kamarády. Po hře ho vracíme na místo.
Hra „Najdi detail“: ukaž dětem fotku zblízka (kůra, mech, okraj listu). Dvojice hledají to místo na zahradě. Kdo ho najde, vyfotí ho taky.
Role si vymění: dvojice vyfotí vlastní detail a ostatní ho hledají. „Jak ho vyfotit, aby ostatní museli trochu pátrat?“
Ve třídě si fotky prohlédneme na velké obrazovce. „Co to je? Podle čeho jsi to poznal?“
Porovnání (až budeme mít aspoň dvě fotky našeho stromu, třeba ve 4. týdnu): dáme je vedle sebe. „Co se změnilo?“ Děti hledají rozdíly jako v hádance.
Krátký rozhovor: „K čemu nám dnes tablet pomohl? A kdy je lepší ho odložit a dívat se vlastníma očima?“

Pomůcky: tablet nebo fotoaparát (ideálně jeden na dvojici), připravené fotky detailů ze zahrady: kůra, mech, okraj listu, šiška zblízka, fotky „našeho stromu“ z různých dnů, velká obrazovka nebo projektor (nepovinné)

Snazší: Mladší děti fotí s pomocí dospělého a hledají podle velmi jasných fotek (červený list, šiška).

Těžší: Starší děti vytvoří fotohádanku ze tří detailů a nechají ostatní hádat, co to je.

Co pozorovat: Jak dítě tablet drží a ovládá a kdy potřebuje pomoc. Kdo umí popsat, podle čeho detail našel. Kdo tablet odloží, když už ho nepotřebuje.

Fotky dětí pořizuj podle pravidel vaší školy, na web školky jen se souhlasem rodičů. Při téhle hře fotíme přírodu, ne obličeje – a starost odpadá.

Strategie:Badatelské učeníKooperativní učení

Jak dlouhý je list?

Matematická gramotnost

Děti porovnávají listy podle velikosti, řadí je a měří tím, co mají po ruce – kaštany, kostičkami, dlaní.

měření uspořádání porovnávání

volně během týdne, u stolku asi 15 minutpro všechnynepřímo řízenáindividuální

Postup

Na stůl dej hromádku listů a otázku: „Který list je největší? A který nejmenší? Jak to zjistíme?“
Děti listy přikládají k sobě. Nech je přijít na to, že se musí začít na stejném místě – u stopky.
Na papírovou pásku seřadí listy od nejmenšího po největší.
Měření kaštany: dítě klade kaštany za sebou podél listu a počítá je po jednom. Pak to zkusí kostičkami. „Proč teď vyšlo jiné množství?“
Bonus: provázky ze stromů položíme na pásku vedle sebe. „Který strom je nejtlustší?“

Pomůcky: sbírka listů různých velikostí (javor, jírovec, dub, bříza, ořešák), kaštany, kostičky nebo víčka na měření, dlouhá papírová páska na stůl, provázky z činnosti Náš strom, kartičky a pastelka

Snazší: Mladší děti porovnávají jen dva listy: větší – menší. Nebo třídí listy do dvou misek: velké a malé.

Těžší: Starší děti řadí listy podle dvou vlastností (velikost a barva) a „délku v kaštanech“ zaznamenají puntíky na kartičku.

Co pozorovat: Kdo při porovnání srovná začátky. Kdo přijde na to, že menším měřidlem vyjde „víc“. Jak dítě počítá – po jednom a s ukazováním?

Centimetry a pravítko teď nech stranou. Kaštan, kostka, dlaň – to jsou pro děti ty pravé jednotky. Komentář NPI k OVU DJP-PMP-000-PV1-008 taky radí měřit tělem (kroky, pídě) a běžnými věcmi (provázek, špejle).

Strategie:Badatelské učení

Čí je to list? Hledáme v atlase

Čtenářská gramotnost

Děti hledají v knize, z jakého stromu je jejich list.

informační zdroje živá a neživá příroda porovnávání

15–20 minutpro všechnynepřímo řízenáskupinová

Zažijí, že v knize se dají najít odpovědi.

Postup

Dítě přinese list: „Z jakého stromu je?“ Nevíme? Podíváme se do knihy.
Ukaž, jak se v atlase hledá: listujeme a porovnáváme tvar. Má list „prsty“ (javor, jírovec)? Má vlnky (dub)? Je jako trojúhelník se zoubky (bříza)?
Dvojice hledají spolu. Když list najdou, přiloží ho k obrázku: „Je stejný? V čem je jiný?“
Podívají se, jaký plod strom má, a poskládají z kartiček trojici strom – list – plod. „Aha, kaštan je z jírovce!“
Svůj objev ukážou v kruhu: „Tenhle list je z dubu. Poznali jsme to podle vlnek.“

Pomůcky: obrázkový atlas stromů nebo dětská encyklopedie, listy z vycházek (i od rodičů), kartičky: strom – jeho list – jeho plod, lupy

Snazší: Mladší děti přiřazují list ke kartičce podle tvaru, bez knihy. Stačí tři druhy: dub, javor, jírovec.

Těžší: Starší děti hledají v atlase samy, porovnají dva podobné listy a vysvětlí rozdíl.

Co pozorovat: Kdo pochopí, že kniha je zdroj informací, a příště po ní sáhne sám. Podle čeho dítě listy rozlišuje a jaká slova používá (zubatý, kulatý, s prsty).

„Kaštan“ z parku je ve skutečnosti semeno jírovce maďalu. Jedlé kaštany rostou na kaštanovníku jedlém. Takové chytáky děti milují.

Strategie:Badatelské učeníKooperativní učení

Mandala z listí

Výtvarná činnost

Děti tvoří z přírodnin společný obraz na zemi.

přírodniny pravidelnost spolupráce

30 minut venkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Hledají pravidelnost a souměrnost – dokola se opakuje stejný vzor.

Postup

Ukaž fotku mandaly nebo „slunce“ z přírodnin. „Dokázali bychom něco takového udělat spolu?“
Děti nasbírají materiál a roztřídí ho do košů: listy, plody, větvičky, kamínky.
Doprostřed patří kámen. První kruh kolem něj: třeba samé kaštany. Druhý: žluté listy. Děti se domlouvají, co přijde dál.
Připomeň pravidlo: „Co je na jedné straně, má být i na druhé.“ Děti kontrolují, jestli to tak je, a opravují.
Hotové dílo vyfoť shora – z lavičky nebo ze schodů. Mandala zůstane na zahradě. Druhý den se s dětmi podívej, co s ní udělal vítr.

Pomůcky: koše na sbírání, spadané listí, šišky, kaštany, žaludy, šípky, větvičky, kamínky, kulatý kámen nebo pařez jako střed, fotoaparát nebo tablet, fotka mandaly z přírodnin pro inspiraci

Snazší: Mladší děti skládají malé sluníčko ze dvou druhů přírodnin nebo doplňují kruh, který začal kamarád.

Těžší: Starší děti navrhnou vzor s opakováním (žalud – žalud – šípek) a hlídají, aby se nepokazil.

Co pozorovat: Kdo dodrží opakování vzoru a kdo ho opraví, když se pokazí. Kdo navrhuje, kdo se přidává a kdo pracuje sám. Jak se skupina domluví, když chce každý něco jiného.

Sbíráme jen to, co už spadlo. Živé větve a listy na stromě necháváme. A až mandalu odnese vítr, je to další objev: v přírodě se všechno mění.

Strategie:Kooperativní učeníProžitkové učení

Ježčí překážková dráha

Pohyb

Děti překonávají překážky v různém terénu a samy vymýšlejí, kudy povede ježčí cesta do zimního úkrytu.

obratnost překážky nápady

30–40 minut venkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Postup

Řekni dětem: „Ježek si zásoby nedělá. Nosí si je v bříšku – před zimou se pořádně nají a ztloustne. Ale do úkrytu musí dojít.“
Projdi s dětmi terén a nech je navrhnout, kudy cesta povede: přes kmen, norou, z kopce, mezi kořeny. Ty hlídáš bezpečnost.
Každá skupinka postaví jednu překážku a vymyslí, jak se přes ni jde: po čtyřech, bokem, pozpátku.
Děti dráhu procházejí. Kdo chce, jde znovu a jinak – ale nezávodí se.
Přidej veverčí úkol: přenést kaštan na lžíci přes kmen. Veverky si totiž zásoby dělají!
Na konci: „Která překážka byla nejtěžší? Co ti pomohlo ji zvládnout?“

Pomůcky: přírodní prvky na zahradě: kmen, pařezy, kopeček, kořeny, lano, obruče, kužely, deka nebo plachta (nora na podlézání), košík s kaštany a lžíce

Snazší: Mladší děti mají u každé překážky lehčí variantu: kmen jen překročí, noru mají kratší a otevřenou.

Těžší: Starší děti zkusí překážku „ježčím stylem“ – po čtyřech, nízko u země – nebo vymyslí pro kamaráda novou.

Co pozorovat: Jak dítě zvládá rovnováhu na kmeni a chůzi z kopce. Kdo si hledá vlastní způsob překonání překážky a kdo čeká na radu. Kdo navrhne překážku a dokončí její stavbu.

Mokrý kmen klouže. Terén zkontroluj předem a u kmene stůj ty. Holínky a nepromokavé kalhoty jsou v říjnu ta nejlepší sportovní výbava.

Strategie:Plánování s dětmiKooperativní učeníProžitkové učení

4. týden · Každý potřebuje domov

Každý týden navíc: 5 stálých činností činností

Týden má jen čtyři dny. Ježek si hledá místo na zimu – a my mu postavíme ježčí hotel. A kde bydlíme my? Projdeme se obcí, najdeme vlajky a povíme si, proč máme ve středu volno. Na konci týdne dlabeme dýni a mluvíme o tom, co nám pomáhá, když se bojíme. Halloween (31. 10.) a Dušičky (2. 11.) jsou za dveřmi.

Stavíme ježčí hotel

Pracovní činnost

Děti postaví ježkovi úkryt na zimu.

péče o přírodu spolupráce příroda pracovní činnosti

dopoledne venku (asi 60 minut s přestávkami)pro všechnynepřímo řízenáskupinová

Samy vyberou místo, rozdělí si práci a dotáhnou ji do konce.

Postup

V kruhu: „Kde ježek přespí zimu?“ Děti řeknou, co už zjistily (v listí, pod větvemi, v kompostu). Ukaž fotky.
Děti vyberou klidné místo pod keřem, kam nechodí lidé ani psi. Zeptej se: „Proč zrovna tady?“ Nech je vysvětlit své návrhy a potom hlasovat.
Děti se rozdělí do skupinek: hrabači shrabou listí, nosiči nosí větve, stavitelé položí bedýnku tak, aby vchod nebyl proti větru.
Dovnitř dají trochu suchého listí. Na bedýnku a kolem ní navrší větve a listí, až zmizí pod hromadou. Vchod nechají volný – zhruba na šířku dvou dětských dlaní.
Hotel dostane ceduli s pravidly, která vymyslí děti a nakreslí je: „Tady se neruší. Do hotelu nesaháme. Psi sem nesmí.“
Druhý den si úkryt prohlédněte z dálky: je vchod volný? Jsou poblíž stopy nebo trus? Možná už ho navštívil ježek.

Pomůcky: dřevěná bedýnka bez dna nebo pár cihel a prkno na střechu, suché listí, případně sláma (seno ne – navlhne a plesniví), větve a klacky, dětské hrábě, lopatky, kolečko, pracovní rukavice, fotky ježčích úkrytů (pod keřem, hromada větví, kompost)

Snazší: Mladší děti nosí listí v košíku nebo kyblíku a kladou klacíky. Práce se najde pro každého.

Těžší: Starší děti nakreslí plánek hotelu předem a po stavbě porovnají, jestli odpovídá plánu.

Co pozorovat: Kdo se domluví s ostatními a kdo pracuje jen sám. Kdo umí vysvětlit, proč musí být hotel v klidu. Kdo dokončí svůj úkol, i když ho to přestane bavit.

Podobný příklad uvádí NPI v ilustracích k OVU KOB-000-000-PV1-001. Děti tam tvoří a rozmisťují domečky pro ježky v parku. Zjišťují, kde ježci žijí, čím se živí a proč potřebují bezpečný úkryt na zimu.

Strategie:Kooperativní učeníPlánování s dětmiProžitkové učení

Ježek hledá, kde přespí zimu

Dramatická hra

Děti si zahrají příběh o ježkovi, který hledá úkryt.

dramatizace živá a neživá příroda empatie

20–30 minut, pak volně v koutkupro všechnynepřímo řízenáskupinová

Vžijí se do zvířat a přemýšlejí, kdo jak přečká zimu.

Postup

Bodlinka začne: „Byl jednou jeden mladý ježek. Poprvé v životě přicházela zima a on nevěděl, kde má spát. Vydal se tedy ptát ostatních zvířat.“
Děti si vyberou zvíře a z dek a krabic mu postaví domov. Veverka hnízdo v koruně, netopýr jeskyni nebo půdu, žába místo v bahně u rybníka, plch noru v zemi pod kořeny.
Ježek – dítě nebo Bodlinka – klepe na dveře. Zvíře mu řekne, jak zimuje ono a jestli tam ježek může zůstat. Veverka: „U mě ne. Já v zimě nespím, chodím si pro oříšky.“
Co zvíře řekne, vymýšlejí děti samy. Ty jim podle potřeby pomáháš otázkou nebo nápadem.
Konec vymyslí děti. Najde ježek hromadu listí? Pomůže mu někdo? Pak konec zahrají.
Po hře: „Jak se cítil ježek, když nikde nemohl zůstat? Co mu pomohlo?“ Masky a deky nech v koutku, ať si děti příběh hrají dál.

Pomůcky: čelenky nebo jednoduché masky: ježek, veverka, netopýr, žába, plch, deky, šátky a krabice na stavbu úkrytů, plyšová Bodlinka jako vypravěčka

Snazší: Mladší děti hrají zvířata beze slov – pohybem a zvukem. Text za ně řekne Bodlinka.

Těžší: Starší děti vymyslí rozhovor zvířat samy a příběh pak převyprávějí mladším.

Co pozorovat: Kdo se vžije do role a mluví za zvíře. Kdo si pamatuje, jak které zvíře zimuje, a použije to ve hře. Kdo nabídne ježkovi pomoc.

Častý omyl: veverka zimním spánkem nespí, v mrazech jen víc odpočívá v hnízdě. Ježek, plch a netopýr spí opravdu – až do jara.

Strategie:Prožitkové učeníKooperativní učení

Proč máme ve středu volno?

Ranní kruh

Děti řeknou, jak se jmenuje naše obec a naše země, a poznají českou vlajku.

obec otázky dětí orientace

15 minut (úterý 27. 10.)pro všechnyřízenáhromadná

Jednoduše se dozví, proč je 28. října svátek.

Postup

Otázka do kruhu: „Zítra do školky nejdeme. Víte proč?“ Nech děti hádat.
Vysvětli jednou dvěma větami: „Naše země má svátek. Před víc než sto lety se tu lidé rozhodli, že budou mít svůj vlastní stát. A každý rok si to připomínáme.“
Ukaž vlajku: „Jaké barvy vidíte? Kde jste ji už viděli?“ (Na úřadě, na škole, na hokeji.)
„Jak se jmenuje naše město nebo vesnice? A jak se jmenuje naše země?“ Děti hledají na mapě nebo fotce místa, která znají.
Kdo chce, nakreslí vlajku nebo své oblíbené místo v obci. Kresby vystav jako „naši obec“.

Pomůcky: česká vlajka (malá na tyčce nebo obrázek), mapa nebo letecká fotka obce, fotky známých míst v obci (náves, úřad, hřiště, školka), pastelky: bílá, červená, modrá

Snazší: Mladším stačí poznat vlajku a říct, jak se jmenuje jejich obec. Svátek je pro ně „den, kdy má naše země oslavu“.

Těžší: Starší děti najdou na mapě školku a oblíbené hřiště a povídají si, co je na jejich obci hezké.

Co pozorovat: Kdo umí říct název obce a země. Kdo pozná vlajku a ví, kde ji viděl. Kdo se ptá dál („A kdo to rozhodl?“) – takové otázky patří na strom otázek.

Jen pro tebe: 28. 10. 1918 vzniklo Československo. Česká republika vznikla až 1. 1. 1993. Proto dětem neříkej „narozeniny České republiky“, ale „svátek naší země“.

Strategie:Diskuzní a reflektivní kruhSituační učení

Vycházka: vlajky a místa v naší obci

Venku

Děti poznávají okolí školky a obec, orientují se podle obrázků a zaznamenávají, kolik vlajek a známých míst cestou najdou.

orientace obec dopravní výchova

60 minut (úterý 27. 10. nebo čtvrtek 29. 10.)pro všechnyřízenáskupinová

Postup

Před odchodem ukaž dětem obrázkovou mapu: kudy půjdeme a co uvidíme. Připomeň pravidla na chodníku a u přechodu.
Úkol na cestu: hledáme vlajky. Visí na úřadě, na škole, někdy i na domech – kolem svátku jich bývá víc. Kdo uvidí vlajku, řekne „vlajka!“ a jedno dítě udělá na desce čárku.
U každého místa z mapy se zastavíme: „Kde jsme? K čemu tohle místo je?“ (Pošta, hasičárna, obchod, kostel, park.)
Cestou si všímáme podzimu v obci: kdo hrabe listí, kde visí jablka, kde leží hromada listí – možná i něčí ježčí hotel.
Ve třídě spočítáme čárky po jedné: kolik vlajek jsme viděli?
Fotky míst nalepíme na velký papír v pořadí, v jakém jsme šli. Vznikne mapa vycházky.

Pomůcky: reflexní vesty, obrázková mapa vycházky (fotky míst po cestě), deska s papírem a pastelka na čárky, lékárnička

Snazší: Mladší děti hledají jen vlajky a hlásí je. Mapu skládají s pomocí podle fotek.

Těžší: Starší děti vedou skupinu podle obrázkové mapy: „Teď musíme k hasičárně, tudy.“

Co pozorovat: Kdo se orientuje v okolí školky a pozná známá místa. Kdo dodržuje pravidla chůze po chodníku bez připomínání. Kdo podle mapy ukáže, kam jdeme dál.

Reflexní vesty bereme vždycky, i na krátkou cestu. V ranní mlze jsou děti bez vesty skoro neviditelné.

Strategie:Situační učeníProžitkové učení

Dýně zevnitř

Bádání

Děti prozkoumají dýni všemi smysly, vydlabou ji a spočítají semínka.

počítání smysly bádání porovnávání

40 minut ve skupinkáchpro všechnynepřímo řízenáskupinová

Z dýně udělají světýlko na konec října.

Postup

Dýně na stole: „Je těžká? Jak voní? Jak zní, když na ni ťukneš?“ Děti porovnají velké a malé dýně – tvar, barvu, slupku.
Odhad: „Co je uvnitř? Bude tam víc semínek, nebo míň než v jablku?“
Víčko vyřízneš ty. Děti dlabou lžícemi a sahají dovnitř: „Jaké to je? Studené, slizké, vláknité?“
Semínkové počítání: dítě hodí kostkou a do jednoho důlku v platu dá tolik semínek, kolik je puntíků. Kolik puntíků, tolik semínek. Další hod, další důlek.
Do dýně vyřízni okénka podle návrhu dětí a dovnitř dej LED svíčku. Světýlko může svítit u vchodu do školky.
Semínka opláchneme a usušíme. Část schováme na jaro k zasazení, část použijeme na tvoření.

Pomůcky: jedna velká dýně a pár malých různých tvarů, nůž (víčko a okénka vyřezává dospělý), lžíce a naběračky na dlabání, plato od vajec, hrací kostka s puntíky, misky, ubrousky, zástěry, LED svíčka

Snazší: Mladší děti dlabou a přesypávají semínka. Dej jim kostku jen s jedním až třemi puntíky: stěny s větším počtem přelep a nakresli na ně znovu jeden až tři.

Těžší: Starší děti porovnají dvě plata: „Kde je víc semínek?“ A ověří to tak, že semínka dávají do dvojic.

Co pozorovat: Kdo určí počet puntíků na kostce a dá do důlku stejný počet semínek. Kdo se „slizu“ bojí a jak si s tím poradí. Jak dítě popisuje, co cítí rukama.

Halloween ani Dušičky nemusíš „slavit“. Světýlko v dýni má smysl i bez strašení: dny se zkracují a lidé si odjakživa svítí. Do dýně dávej jen LED svíčku, žádný plamen.

Strategie:Badatelské učeníProžitkové učení

Když se ježek bojí

Emoce a vztahy

Děti mluví o strachu a hledají, co jim pomáhá.

emoce žádost o pomoc empatie

15–20 minut, koutek „klubíčko“ celý týdenpro všechnyřízenáskupinová

Zjistí, že bát se je normální a že si můžou říct o pomoc.

Postup

Bodlinka je stočená do klubíčka a nechce ven. „Co se jí asi stalo?“ Děti hádají.
Bodlinka se trochu rozbalí: „Venku zahoukala sova a já se lekla. Když se ježek bojí, schoulí se a vystrčí bodliny. To je jeho ochrana.“
Zeptej se: „A co děláte vy, když se bojíte?“ Mluví ten, kdo drží Bodlinku. Nikdo se nesměje. Kdo nechce mluvit, nemusí.
Děti vyberou obrázek obličeje, jak se Bodlinka cítí teď – a jak by se chtěla cítit. „Co jí pomůže?“ (Obejmout ji, rozsvítit, říct to paní učitelce, být s kamarádem, pomalu dýchat.)
Děti nápady nakreslí a dají je do koutku „klubíčko“. Kdo potřebuje chvíli klidu, může se tam schovat a odpočinout si.
Na závěr: „O Halloweenu se někteří lidé baví převlékáním za strašidla. Ale nikoho nestrašíme, když nechce. A kdo se bojí, řekne stop.“

Pomůcky: plyšová Bodlinka, krabice nebo stan s polštářky (koutek „klubíčko“), obrázky obličejů: strach, radost, smutek, vztek, klid, deka

Snazší: Mladší děti jen ukážou obrázek obličeje a obejmou Bodlinku. Mluvení není podmínka.

Těžší: Starší děti zahrají krátkou scénku: kamarád se bojí – co mu řeknu a co udělám?

Co pozorovat: Kdo umí pojmenovat strach nebo jiný pocit. Kdo navrhne, jak pomoct druhému. Kdo si sám řekne o pomoc a v jaké situaci. Co dítě v kruhu svěří, zapisuj citlivě.

Strach nezlehčuj („To nic není.“). Řekni raději: „Vidím, že ses lekl. Jsem tady.“ Bodliny jsou pro ježka to, co pro dítě „stop!“ nebo útěk k paní učitelce – obojí je v pořádku.

Strategie:Diskuzní a reflektivní kruh

Každý týden

Tyto činnosti můžeš zařazovat po celý měsíc.

Bodlinka a strom otázek

Motivace

Děti řeknou, co o podzimu a ježcích vědí a co chtějí zjistit.

otázky dětí nápady prezentace

20 minut na začátku, pak 5 minut každý pátekpro všechnyřízenáhromadná

Podle jejich otázek připravíš nabídku činností na měsíc.

Postup

V pátek 2. 10. přijde do kruhu Bodlinka s batůžkem. Vzdychne: „Za pár týdnů usnu a spát budu až do jara. A vůbec nevím, jestli všechno stihnu.“
Děti postupně vytahují věci z batůžku a hádají, co mají společného s podzimem. Jablko? List? Pírko – že by od větru?
Zeptej se: „Co už o podzimu a o ježcích víte?“ Odpovědi zapiš pár slovy nebo obrázkem na papír „Víme“. Nic neopravuj – teď jen posloucháš.
Pak: „Co byste chtěli zjistit?“ Každou otázku napiš nebo nakresli na papírový list. Dítě ho kolíčkem připne na strom otázek.
Každý pátek se s dětmi ke stromu vrať. K zodpovězené otázce dítě nalepí jablíčko a řekne, jak jste odpověď našli: pokusem, v knize, venku. Odpověď připiš na papír „Zjistili jsme“.
Na konci měsíce polož vedle sebe papíry „Víme“ a „Zjistili jsme“. Děti samy uvidí, co všechno se naučily.

Pomůcky: plyšový ježek nebo maňásek (naše ježečka Bodlinka), batůžek: jablko, barevný list, pírko, šiška, kaštan, větev ve váze nebo strom nakreslený na balicím papíře, papírové listy a kolíčky, dva velké papíry: „Víme“ a „Zjistili jsme“, samolepicí puntíky (jablíčka)

Snazší: Mladší děti nemusí otázku vymýšlet. Stačí ukázat na věc z batůžku a říct, co je na ní zajímá.

Těžší: Starší děti vymýšlejí, jak by na odpověď mohly přijít: vyzkoušet, zeptat se, najít v knize.

Co pozorovat: Kdo se ptá sám od sebe a jaké otázky klade – „Co to je?“, nebo už „Proč?“. Otázky dětí si zapisuj doslova i se jménem. Patří do portfolia.

Zapisuj hned. Do pátku otázky zapomenou děti i ty. A když přijde otázka, na kterou neznáš odpověď, je to výhra: „Nevím. Pojďme to zjistit.“

Strategie:Plánování s dětmiDiskuzní a reflektivní kruh

Ranní kruh s mluvicím kaštanem

Ranní kruh

Děti se střídají v mluvení, naslouchají si a společně plánují den.

naslouchání jevy v přírodě piktogramy

10–15 minut denněpro všechnyřízenáhromadná

Každé ráno pozorují počasí a popisují ho vlastními slovy.

Postup

Sejdeme se v kruhu a připomeneme si pravidla: mluví ten, kdo drží kaštan. Ostatní poslouchají. Kdo nechce mluvit, pošle kaštan dál.
Jedno dítě se podívá z okna a řekne, jaké je počasí. Vybere obrázek a připne ho do kalendáře. Ostatní můžou doplnit: „A ještě fouká!“
Kaštan jde dokola s otázkou dne. Třeba: „Co podzimního jsi viděl cestou do školky?“ nebo „Na co se dnes těšíš?“
Ukaž obrázkový plán dne. Když je na výběr, děti hlasují: každé dá svůj kaštan do misky u obrázku, který chce.
Kruh ukonči, dokud děti ještě baví. Deset minut se zaujetím přinese víc než půl hodiny ošívání.

Pomůcky: velký kaštan nebo šiška jako mluvicí předmět, kalendář počasí s obrázky (slunce, mrak, déšť, vítr, mlha), obrázkový plán dne, misky a kaštany na hlasování

Snazší: Mladší děti můžou jen ukázat obrázek počasí nebo říct jedno slovo. I to se počítá.

Těžší: Starší děti porovnají počasí se včerejškem („Včera pršelo, dnes je mlha.“). V pátek spočítají v kalendáři, kolik dní pršelo, a udělají čárky.

Co pozorovat: Kdo vydrží poslouchat ostatní, kdo skáče do řeči a kdo se poprvé odváží promluvit. U tichých dětí oceň i jedno slovo.

Kalendář počasí na konci měsíce nevyhazuj. Je to hotový graf: kolik dní pršelo a kolik svítilo. Děti ho „přečtou“ samy.

Strategie:Diskuzní a reflektivní kruhPlánování s dětmi

Ježčí rozcvička (každé ráno)

Pohyb

Rozhýbat celé tělo hned ráno.

napodobování pohybové dovednosti rým

10 minut denněpro všechnyřízenáhromadná

Děti opakují pohyb podle vzoru, reagují na pokyn a s říkankou drží rytmus.

Postup

Začátek je každý den stejný – říkanka „Ježek vstává“. Klubíčko na zemi, schovaná hlava, pomalé rozbalování, výpon s rukama nahoru, cupitání na místě, „čištění bodlinek“ (oprašujeme ruce, nohy, záda).
Protažení: „strom roste“ (z dřepu do výponu), „strom se kývá ve větru“ (úklony do stran), „trháme jablka“ (střídavě natahujeme ruce co nejvýš).
Rušná část se mění podle týdne. 1. týden: na úder bubínku měníme zvíře – ježek cupitá, veverka poskakuje, zajíc skáče snožmo. 2. týden: běh se šátkem jako drak, na ránu bubínku drak „spadne“ do dřepu. 3. týden: nadhodíme list a chytíme ho, než dopadne. 4. týden: na signál „zima!“ ježek hledá úkryt v obruči.
Posilování: „ježek se schoulí a rozbalí“ – z lehu na zádech do klubíčka a zpět, pětkrát. Pak „kolébka“ v klubíčku na zádech.
Zklidnění: tři pomalé nádechy nosem. Při výdechu foukáme do dlaně „vítr“ – jednou slabě, jednou silně.
Od druhého týdne nech jeden cvik vést dítě. Kdo ukazuje, je ten den „náčelník ježků“.

Pomůcky: koberec nebo podložky, bubínek nebo tamburína, šátek pro každé dítě (2. týden), suché listy (3. týden), obruče (4. týden)

Ježek vstává

Ježek spinká v klubíčku,

čumák schová v pelíšku.

Pomaloučku rozbalí se,

ke sluníčku natáhne se.

Ťapy, ťapy po listí –

bodlinky si očistí.

RVP po lidsku

Snazší: Mladší děti dělají hlavně úvod s říkankou a jednu hru. Nic nemusí být „správně“ – hlavně ať se hýbou.

Těžší: Starší děti zkusí „strom na jedné noze“ po dobu pěti nádechů. Nebo vymyslí nový zvířecí pohyb pro ostatní.

Co pozorovat: Kdo napodobí pohyb hned a kdo potřebuje vidět vzor víckrát. Kdo udrží rovnováhu na jedné noze. Zapiš si to teď v říjnu – v březnu uvidíš posun.

Když je hezky, cvičíme venku na trávě. Ranní rozcvička na čerstvém vzduchu probudí i ty nejospalejší ježky (a učitelky).

Strategie:Sociální učení

Podzimní badatelský stolek

Bádání

Děti zkoumají podzimní věci samy – kdy chtějí a jak dlouho chtějí.

bádání porovnávání třídění

celý měsíc, kdykoli během dnepro všechnyspontánníindividuální

Zkoušejí, porovnávají a objevují bez hotových odpovědí.

Postup

Stolek připrav první den a nech ho stát celý měsíc. Materiál ať je na dosah, ne ve skříni.
Každý týden přidej něco nového podle tématu: 1. týden jablka a dýňky, 2. týden pírka, papírky a vějíř, 3. týden listy a kůra, 4. týden mech, suché listí a obrázky zvířecích úkrytů.
Ke stolku polož „otázku týdne“ s obrázkem. Třeba: „Co je těžší – kaštan, nebo šiška?“ Přečti ji dětem, které o ni projeví zájem. Nikdo ji řešit nemusí.
Nech děti zkoumat vlastním tempem. Když něco objeví, zeptej se: „Pověz mi, na co jsi přišla.“ S vysvětlením počkej, ať se můžou vyjádřit samy. Pomoz, když potřebují.
Objevy si děti můžou nakreslit a pověsit vedle stolku. V pátek je v kruhu ukážou ostatním.

Pomůcky: lupy (ideálně i jedna velká na stojánku), rovnoramenné váhy, přírodniny: kaštany, žaludy, šišky, listy, šípky, kůra, ořechy ve skořápce, misky a tácky na třídění, provázky a kostičky na měření, obrázkový atlas stromů a zvířat, papír a pastelky na zápis objevů

Snazší: Mladším dětem stačí přírodniny přesypávat, osahat a třídit do misek, jak je napadne.

Těžší: Starší děti dostanou otázku se dvěma podmínkami: „Najdeš něco hladkého, co je těžší než šiška?“

Co pozorovat: Kdo chodí ke stolku sám od sebe a jak dlouho u něj vydrží. Jaké otázky si klade. Kdo použije váhy nebo lupu bez pobídky.

U stolku se o dětech hodně dozvíš. Za měsíc uvidíš, kdo je badatel od přírody – a koho je potřeba k bádání pozvat.

Strategie:Badatelské učení

Ježek v hromádce listí

Relaxace

Děti se zklidní, uvolní tělo a vnímají svůj dech.

biologické potřeby emoce

5–10 minut (po obědě nebo po pohybu)pro všechnyřízenáhromadná

Zjistí, že odpočinek potřebuje každý – i ježek.

Postup

Děti si lehnou na podložky. Bodlinka zívá a „jde spát“ do pelíšku.
Řekni říkanku „Ježek zívá“ potichu, skoro šeptem. Při posledních dvou verších děti dýchají s tebou.
Zašusti listím v sáčku: „Vítr přinesl listí a přikrývá ježka.“ Každému dítěti polož na bříško list. Při nádechu se list zvedne, při výdechu klesne.
Krátce provázej: „Ježek leží v listí. Je mu teplo. Nohy má těžké… ruce má těžké… dýchá pomalu.“ Projdi tělo od nohou k hlavě.
Probouzení: ježek se protáhne, zívne a pomalu se posadí. Kdo chce, řekne, jak se teď cítí.

Pomůcky: podložky nebo deky, sáček se suchým listím na šustění, pro každé dítě jeden suchý list, plyšová Bodlinka

Ježek zívá

Ježek zívá, ježek zívá,

listí mu potichu zpívá.

Schoulí se do klubíčka

pod peřinku z listíčka.

Nádech nosem, výdech ven –

zdá se mu moc krásný sen.

RVP po lidsku

Snazší: Děti, které nevydrží ležet, můžou sedět v klubíčku nebo držet Bodlinku. Odpočívat se dá i s otevřenýma očima.

Těžší: Starší děti pozorují, jak se list na bříšku při dýchání zvedá a klesá. Zkusí popsat, co cítí při nádechu a výdechu.

Co pozorovat: Které dítě se dokáže uvolnit a které potřebuje víc pohybu nebo blízkost. Kdo umí říct, jak se cítí („Jsem klidná.“, „V nohách mám ještě skákání.“).

Místo hudby můžeš potichu zazpívat lidovou ukolébavku „Halí, belí“. Podle RVP PV respektuješ individuální potřebu odpočinku každého dítěte. Metodický komentář dodává: kdo nespí, dostane po relaxační chvilce klidovou činnost.

Strategie:Prožitkové učení

Vazba na RVP PV

K jakým OVU v tomhle měsíci směřujeme (Co?) a jak při tom s dětmi pracujeme (Jak?). Co to znamená: Co je RVP PV › Cíle

Klikni na obrázek.

Co: téma činnosti

Holčička přechází po kamenech přes potok, chlapec se chystá skočit.

DJT-PHJ-000-PV1-002Hýbe se jistě a šikovně všude: na trávě, v písku, na kamenech i ve sněhu.Chodíme a běháme po mokrém listí, trávě, kořenech a z kopce. Venku je překážková dráha a běh s drakem.

Chlapec zametá rozsypané korálky smetáčkem na lopatku.

DJT-PZI-000-PV1-002Pracuje se skutečným nářadím a náčiním: zatluče hřebík, zamete, nahrabe listí, nakrájí.Krájíme jablka kráječem i dětským nožem, navlékáme křížaly, hrabeme listí, vozíme kolečko, dlabeme dýni lžící.

Jak: způsob práce (strategie)

Holčička míchá barvy a porovnává je se vzorkem.

KKU-000-000-PV1-001Když něco nejde, zkusí to jinak – a z chyby se poučí.Badatelské učení s prací s chybou: drak nevzlétne, odhad nevyjde? Zkusíme to jinak. Oceňujeme nový pokus, ne jen výsledek.

Strategie měsíce

Plánování s dětmi
Badatelské učení
Prožitkové učení
Kooperativní učení
Situační učení
Diskuzní a reflektivní kruh
Sociální učení

Do portfolia

Fotka s komentářem
Kresba v čase
Poznámka z pozorování
Slova dítěte

Do portfolia se tento měsíc hodí třeba fotky našeho stromu s komentářem dítěte, co se změnilo. Můžeš zapsat jeho vysvětlení, proč drak létal, nebo přidat odhad a skutečný počet jadérek zakreslené puntíky. U fotky mandaly či ježčího hotelu poznamenej, jak se dítě zapojilo. Ke každému dokladu připiš datum, situaci a případně sledovaný OVU. Do výběru zapoj i dítě.Do portfolia se tento měsíc hodí třeba fotky našeho stromu s komentářem dítěte, co se změnilo. Můžeš zapsat jeho vysvětlení, proč drak létal, nebo přidat odhad a skutečný počet jadérek zakreslené puntíky. U fotky mandaly či ježčího hotelu poznamenej, jak se dítě zapojilo. Ke každému dokladu připiš datum, situaci a případně sledovaný OVU. Do výběru zapoj i dítě.

Myšlenkové operace a procesyDJP-MOP-000-PV1-005Rozlišuje příčinu a důsledek při hře, ve svém jednání či v příběhu.
Dítě vysvětlí, proč drak spadl nebo proč vítr odfoukl pírko, ale kaštan ne. Používá „protože“ nebo „když…, tak…“.
Předmatematické představyDJP-PMP-000-PV1-001Roztřídí, vybere, spáruje a zkombinuje objekty na základě jejich vlastností.
Dítě roztřídí úrodu nebo přírodniny podle vlastního pravidla a umí ho říct. Starší dítě pravidlo změní, když ho o to požádáš.
Předmatematické představyDJP-PMP-000-PV1-008Určí míru objektů a porovná je pomocí poměřování.
Dítě porovná dva listy nebo provázky tak, že srovná začátky. Měří kaštany nebo kostkami a výsledky porovná.
Jazyk a řečDJP-JAR-000-PV1-006Rozpozná rým, rytmizuje.
Dítě doplní rým v říkance, najde dvojici, která se rýmuje, nebo vymyslí vlastní rým – klidně nesmyslný.
Životní prostředí a jeho ochranaDAS-ZPO-000-PV1-001Orientuje se v dění a změnách v přírodě a ve svém okolí a přizpůsobuje se jim.
Dítě si všimne změny na našem stromě nebo v počasí a samo si podle toho vybere oblečení.
Klíčová kompetence k řešení problémůKRP-000-000-PV1-003Pozoruje, zkoumá, experimentuje, objevuje.
Dítě chodí k badatelskému stolku samo, bez pobídky použije lupu nebo váhy a přijde s vlastním pokusem.
Klíčová kompetence k učeníKKU-000-000-PV1-001Při učení využívá strategie pokusu a omylu.
Když drak nevzlétne nebo odhad nevyjde, dítě to zkusí jinak a nevzdá to.
Klíčová kompetence k podnikavosti a pracovníKPP-000-000-PV1-007Domlouvá se a spolupracuje s ostatními dětmi.
Dítě se při stavbě hotelu nebo mandaly domluví s ostatními, rozdělí si práci a přijme i nápad druhého.

Chci vědět víc

Integrovaný blok a záměr měsíce

Integrovaný blok · Podrobně: ŠVP › Bloky

Objevujeme svět kolem sebe

Děti v něm poznávají přírodu, počasí a místo, kde žijí. Pozorují, zkoumají, ptají se a starají se o to, co je kolem nich. K bloku se vracíme v každém ročním období a pokaždé jinak – podle toho, co děti zrovna zajímá. Říjnové téma „Než ježek usne“ je jen jedna z cest, jak blokem projít.

Proč právě teď: V říjnu se příroda mění před očima. Padá listí, fouká, zrají jablka a ježci se chystají na zimu. Děti mají co pozorovat a zkoumat. Tématu můžeš věnovat víc nebo míň času, případně ho změnit podle zájmů dětí. Název bloku převezmi z vašeho ŠVP – tenhle je jen příklad.

Na co se ještě zaměříme

Třídí a porovnávají úrodu i listy. Provázkem měří obvod kmene.
Hledají rýmy a první hlásku ve slově, vytleskávají slabiky a odhadují, co bude v příběhu dál.
Starají se o přírodu: staví ježkovi zimní úkryt a chovají se ohleduplně ke zvířatům i stromům.
Domlouvají se a spolupracují ve skupinkách – u draka, u mandaly z listí, u hotelu.
Zjistí, jak se jmenuje jejich obec a země a proč máme 28. října volno.

Čtenářská a matematická gramotnost

Gramotnosti · Podrobně: Co je RVP PV › Cíle

Čtenářská gramotnost

Čteme s předvídáním: u příběhu o Bodlince a drakovi se zastavujeme a děti odhadují, co bude dál. Strom hledáme v atlase – kniha je zdroj odpovědí. „Čteme“ obrázky: kalendář počasí, plán dne, cedulky na tržišti. Rýmy, slabiky a první hláska trénují sluch pro řeč. Otázky dětí zapisujeme na strom otázek, takže děti vidí, že zapsané slovo má smysl.

Matematická gramotnost

Počítáme opravdové věci po jedné: jadérka v jablku, dýňová semínka podle puntíků na kostce. Třídíme úrodu a přírodniny podle vlastností. Poměřujeme provázkem, kaštany a kostkami, ne metrem. Množství zaznamenáváme čárkami a puntíky, ne zapsanými čísly. Na tržišti platí „kolik jablek, tolik kaštanů“ a v mandale hledáme pravidelnost.

Bezpečí a spolupráce s rodinou

Bezpečí

Krájení jablek a dlabání dýně: dětské nože s oblou špičkou, malá skupinka a dospělý přímo u stolu. Víčko a okénka dýně vyřezává dospělý.
Před ochutnávkou zkontroluj alergie a dietní omezení. Malým dětem nedávej celé ořechy ani tvrdé kousky – hrozí vdechnutí.
Drobné přírodniny (žaludy, oříšky, šípky, kamínky, semínka) hlídej u nejmladších dětí. Strkají si je do pusy, nosu i uší. Pozor i na knoflíkovou baterii z LED svíčky.
Kaštany z parku (jírovec) ani žaludy nejsou k jídlu. Houby a bobule neochutnáváme vůbec, ani ty „známé“. Pozor na tis: jeho jehlice a semena jsou jedovaté.
Draky pouštíme jen na volném prostranství, daleko od elektrického vedení, silnice a stromů. Za bouřky ne.
Při silném větru nechodíme pod stromy – padají větve. Sleduj výstrahy ČHMÚ a pobyt venku podle nich uprav.
Ježka, ptáka ani jiné větší volně žijící zvíře nebereme do holých rukou a nekrmíme. Mléko ježkovi nikdy – neumí ho strávit. Ježek, který se motá venku ve dne, nebo hodně malý ježek pozdě na podzim může potřebovat pomoc. Nejdřív zavolej nejbližší záchrannou stanici pro handicapované živočichy a poraď se. Trus jen pozorujeme, nesaháme na něj. Po hledání zvířat si umyjeme ruce.
Do hromady listí se skáče až po kontrole: klacky, sklo, psí hromádky. Do hromady pro ježky ne. Hrábě nosíme zuby dolů a odkládáme je zuby k zemi. Klíšťata jsou v listí i v říjnu, po pobytu venku děti prohlédni.
Mokré listí, kořeny a kmeny kloužou. Holínky, nepromokavé oblečení a dospělý u každé náročnější překážky.
Vycházka po obci: reflexní vesty, přecházení jen s dospělým, dospělý vpředu i vzadu. Ráno bývá mlha a brzy se stmívá.
Brčka při foukání barvy: každé dítě své, do brčka foukáme, nenasáváme. Barvy jen netoxické.
Tablet krátce a s jasným cílem. Fotky dětí podle pravidel školy, na web jen se souhlasem rodičů.
Halloweenské strašení: nikoho nestrašíme proti jeho vůli. Kdo řekne „stop“, hra pro něj končí.

Spolupráce s rodinou

Jablko z domova: poprosíme každou rodinu o jedno jablko – nejlépe ze zahrady a se jménem odrůdy, když ho znají. Použijeme ho na ochutnávku a tržiště.
Odpolední pouštění draků s rodiči. Kdo umí vyrobit opravdového draka, může přijít a ukázat to dětem.
Listy z víkendu: dítě přinese list z procházky s rodinou a řekne, kde ho našli. Ve třídě ho hledáme v atlase.
Leták „Jak pomoct ježkům doma“. Nechat v rohu zahrady hromadu listí a větví a nepálit ji. V plotě mít průchod zhruba 13 × 13 cm. Dát misku s vodou – a žádné mléko.
Babičky a dědové: jak se dřív sušilo ovoce a chystaly zásoby na zimu? Pozveme je vyprávět, nebo poprosíme o fotku či krátkou nahrávku.
Na konci měsíce ukážeme rodičům strom otázek a fotky našeho stromu. Vypráví dítě, rodiče se jen ptají.

Zápis do třídního plánu

Vyplněná šablona – uprav ji podle své třídy a vašeho ŠVP.

Třída a tým: Ježci (název je jen příklad) – věkově smíšená třída (3–6 let). Učitelky: doplň. Asistent/ka pedagoga: doplň.
Integrovaný blok (ze ŠVP): Objevujeme svět kolem sebe (použij název bloku z vašeho ŠVP).
Téma a orientační doba: Než ježek usne · 1. 10. – 30. 10. 2026. Doba je orientační – když děti téma chytne, pokračujeme i v listopadu. Všechny činnosti stihnout nemusíš. Vyber ty, které se hodí pro tvoje děti.
Kdo téma navrhl: Učitelky podle dění v přírodě. Podtémata jsme doplnily podle otázek dětí ze stromu otázek (2. 10.).
Co děti už vědí (2. 10.): Příklad – zapiš, co řeknou tvoje děti: „Na podzim padá listí.“ „Ježek nosí na bodlinách jablka.“ „Draci létají, když fouká.“ „Veverka spí celou zimu.“ Pozor: ježek jablka nenosí a veverka zimním spánkem nespí – během měsíce si to ověříme.
Co chtějí zjistit (otázky dětí): Příklad – sem patří otázky tvých dětí: Proč padá listí? Kde ježek spí? Co ježek jí? Proč drak létá? Kolik je v jablku jadérek? Proč máme ve středu volno?
OVU vzdělávacích oblastí: DJT-PHJ-000-PV1-002 · DJT-PZI-000-PV1-002 · DJP-MOP-000-PV1-005 · DJP-PMP-000-PV1-001 · DJP-PMP-000-PV1-008 · DJP-JAR-000-PV1-006 · DJP-PDO-000-PV1-004 · DDS-ZKV-000-PV1-004 · DDS-SLK-000-PV1-001 · DAS-ZPO-000-PV1-001 · DAS-PSP-000-PV1-003 · DAS-PSP-000-PV1-004 · DAS-ZPO-000-PV1-005 · DAS-ZPO-000-PV1-006
Další OVU u činností: U jednotlivých činností najdeš i další OVU (hudba, pohyb, emoce, digitální technologie). Do plánu si je zapiš, jen když na ně opravdu cílíš.
Spontánní hra a centra: Podzimní tržiště v herně, badatelský stolek, ateliér s brčky a barvami, čtenářský koutek s podzimními knihami, koutek „klubíčko“, masky zvířat na hraní.
Nepřímo řízené činnosti: Kdo bydlí na naší zahradě, Co je uvnitř jablka, Co odnese vítr, Pouštíme draka, Malujeme vítr, Jak dlouhý je list, Čí je to list, Mandala z listí, Ježčí překážková dráha, Ježčí hotel, Ježek hledá, kde přespí zimu, Dýně zevnitř, Fotodetektivové, Košík od Bodlinky (po první ukázce).
Řízené činnosti: Strom otázek, ranní kruh, ježčí rozcvička, relaxace, jablečná dílna (kvůli nožům), Drak hledá rým, příběh o Bodlince a drakovi, hudba, padák, Den stromů, kruh „Proč máme ve středu volno?“, vycházka po obci, kruh „Když se ježek bojí“.
Pobyt venku: Každý den, i když prší (holínky, pláštěnky). Draka pouštíme podle větru, ne podle plánu. Náš strom fotíme od Dne stromů jednou týdně ze stejného místa.
Prostředí a pomůcky: Lupy a váhy volně dostupné, strom otázek na stěně, kalendář počasí, provázky a kaštany na měření, atlas stromů, tablet s pravidly, padák, rytmické nástroje.
Diferenciace a individuální podpora: Každá činnost má snazší a těžší variantu. Mladší: kratší úkoly, víc manipulace, mluvení není podmínka. Starší: víc podmínek, záznam čárkami, vedení skupinky. Děti s PLPP nebo IVP: doplň konkrétní podporu (obrázkový postup, kratší kruh, dospělý u nožů).
Strategie a OVU klíčových kompetencí: Plánování s dětmi (KKK-000-000-PV1-003, KPP-000-000-PV1-001) · Badatelské učení (KRP-000-000-PV1-003, KKU-000-000-PV1-001) · Prožitkové učení (KOB-000-000-PV1-001) · Kooperativní učení (KPP-000-000-PV1-007) · Diskuzní a reflektivní kruh (KKK-000-000-PV1-005, KKK-000-000-PV1-002) · Situační učení (drak podle větru, svátek 28. 10.) · Sociální učení (rozcvička podle vzoru, učitelka jako vzor ohleduplnosti). Nech jen strategie, které máte popsané ve svém ŠVP.
Spolupráce s rodinou: Jablko z domova, listy z víkendových procházek, odpolední pouštění draků s rodiči, leták „Jak pomoct ježkům doma“, vyprávění babiček o zásobách na zimu.
Reflexe a vyhodnocení (doplň během měsíce): Co děti nejvíc zaujalo: … · Co nevyšlo a proč: … · Komu nabídka nevyhovovala: … · Pokroky, které patří do portfolia: … · Na co navážeme v listopadu: …

Na konci měsíce se zeptej sama sebe

Které otázky ze stromu děti nejvíc zajímaly? Ke kterým jsme se vrátili a které zůstaly otevřené?
Převažovaly ve dni hra a nepřímo řízené činnosti nad řízenými?
Které dítě mě tento měsíc překvapilo? Čím?
Kterým dětem nabídka nevyhovovala? Co jim příště nabídnu jinak?
Kdy jsem změnila plán kvůli počasí nebo nápadu dětí – a vyplatilo se to?
Měly děti dost příležitostí k pobytu venku i v deštivých dnech?
Mám v portfoliích doklady o pokrocích jednotlivých dětí – fotku, jejich slova nebo výtvor?
Na co navážu v listopadu, až ježci opravdu usnou?

Knížky do čtenářského koutku

Broučci – Jan Karafiát
Klasika o broučcích, kteří na podzim uléhají k zimnímu spánku. Hodí se ke 4. týdnu, kdy ježek hledá úkryt na zimu. Text je starší a delší – čti po kouscích nebo vyprávěj vlastními slovy. Přečti si knihu předem: na konci se mluví o smrti a o Pánu Bohu.
Povídání o pejskovi a kočičce – Josef Čapek
Příběh o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort, je ukázka příčiny a důsledku. Co všechno do dortu dali? A co se pak stalo?
Pohádky z mechu a kapradí – Václav Čtvrtek
Křemílek a Vochomůrka bydlí v pařezu v lese. Krátké kapitoly na odpolední čtení a povídání o lese.
Špalíček veršů a pohádek – František Hrubín
Říkadla a krátké verše, které se hodí k vytleskávání rytmu a hledání rýmů.
Bubáci a hastrmani – Josef Lada
České strašidelné bytosti s laskavým humorem. Hezká česká alternativa k halloweenským strašidlům.

OVU po lidsku143 cílů v obrázcích, s příklady ze školky.Najít OVU

Práce ve tříděPozoruju, plánuju, hrajeme si, zapisuju: co dělat a příklad ze školky.Práce ve třídě

Než ježek usne

Říjen 2026: Než ježek usne

Na co se zaměříme

Týdny

Každý týden

OVU měsíce (22)

Týden po týdnu

Co dozrálo na zahradě

Kdo bydlí na naší zahradě?

Postup

Co je uvnitř jablka?

Postup

Jablečná dílna: sušíme křížaly

Postup

Podzimní tržiště

Postup

Košík od Bodlinky: slabiky a první hláska

Postup

Běží liška k Táboru

Postup

Vítr a draci

Co odnese vítr?

Postup

Pouštíme draka

Postup

Malujeme vítr

Postup

Drak hledá rým

Postup

Příběh: Bodlinka a drak, který nechtěl letět

Postup

Prší, prší a vítr fouká

Postup

Jablka na padáku

Postup

Náš strom

Náš strom (Den stromů 20. 10.)

Postup

Fotodetektivové

Postup

Jak dlouhý je list?

Postup

Čí je to list? Hledáme v atlase

Postup

Mandala z listí

Postup

Ježčí překážková dráha

Postup

Každý potřebuje domov

Stavíme ježčí hotel

Postup

Ježek hledá, kde přespí zimu

Postup

Proč máme ve středu volno?

Postup

Vycházka: vlajky a místa v naší obci

Postup

Dýně zevnitř

Postup

Když se ježek bojí

Postup

Každý týden

Bodlinka a strom otázek

Postup

Ranní kruh s mluvicím kaštanem

Postup

Ježčí rozcvička (každé ráno)

Postup

Podzimní badatelský stolek

Postup

Ježek v hromádce listí

Postup

Vazba na RVP PV

Co: téma činnosti

Dítě a jeho tělo

Dítě a jeho psychika

Dítě, ten druhý a společnost

Dítě a svět

Jak: způsob práce (strategie)

Chci to zjistit