OVU po lidsku: 143 cílů v obrázcích

Na čas se rozloučí s rodiči či blízkými a i bez nich si hraje a zapojuje se.

Odloučí se na určitou dobu od rodičů a blízkých a je aktivní i bez jejich opory.

Ví, co je radost, smutek, strach nebo vztek, a pozná je u sebe i u druhých.

Orientuje se v základních emocích a pocitech.

Dává najevo radost, smutek i vztek přiměřeně – k sobě, k blízkým i k cizím lidem.

Vhodně projevuje emoce vůči sobě, blízkým a cizím osobám.

Umí se s někým skamarádit a vztah si udržet – s dětmi i s dospělými.

Navazuje a rozvíjí citové vazby.

Přijme pochvalu a samo ocení, co se povedlo jemu i druhým.

Přijímá i vyjadřuje pozitivní ocenění.

Když se něco nepovede, postupně se s tím vyrovná. Zkusí to znovu, jinak, nebo si řekne o pomoc.

Vyrovná se s neúspěchem.

Pozná, co se pravidelně opakuje nebo je souměrné, a využije to – v korálcích, v rytmu i ve stavbě.

Určí a využije při činnostech pravidelnosti, rytmus a zákonitosti, včetně symetrie.

Najde, v čem jsou věci, lidé či jevy stejné, podobné a jiné, a co spolu souvisí.

Vyhledá společné znaky, shodu, podobu, rozdíly objektů, osob a jevů a odhalí vzájemné souvislosti mezi nimi.

Řekne, co mají věci společného („všechno je měkké“), a najde tu, která mezi ně nepatří.

Rozpozná a pojmenuje charakteristické rysy předmětů či jevů a vybere ty, které tyto charakteristiky nemají.

Pozná, co se opravdu může stát a co je nemožné – kočka může utéct, ale neuletí.

Rozpozná, které situace mohou a které nemohou nastat.

Chápe, že když něco udělá, něco se stane – a umí říct proč.

Rozlišuje příčinu a důsledek při hře, ve svém jednání či v příběhu.

Splní úkol s jednou i s více podmínkami – třeba „vezmi si malý červený hrneček“.

Pracuje s jednou i s více podmínkami v zadání.

Rozloží si věc v hlavě na části a zase ji složí dohromady – při hře i při práci.

Využívá myšlenkovou analýzu a syntézu při hře i při praktických činnostech.

Umí vymyslet a postavit stavbu nebo obrázek z dílků – podle předlohy i podle sebe.

Uplatňuje konstrukční myšlení při sestavování a skládání objektů.

Co se naučí v jedné hře, použije i v podobné – a vymyslí si jednoduchý plán, jak hrát.

Využívá analogii a jednoduchou strategii při hře.

Samo si zkontroluje, jestli to udělalo dobře – přiloží, porovná, vyzkouší.

Ověří správnost řešení.

To, co má v hlavě, umí ukázat kresbou, stavbou, pohybem, vyprávěním – i fotkou nebo tabletem.

Vyjadřuje své představy různými způsoby, prostředky, technikami i s využitím digitálních technologií.

Chopí se příležitosti – z knoflíků, listí nebo kostek vykouzlí něco, co si samo vymyslí.

Využije vhodné příležitosti a materiály pro vyjádření své fantazie.

Většinu hlásek vysloví správně, při řeči dýchá v klidu a mluví přiměřeně rychle a s melodií.

Správně vyslovuje většinu hlásek, ovládá dech, tempo a intonaci řeči.

Pozná a pojmenuje, co a kdo je kolem něj – lidi, zvířata, věci i třeba mlhu nebo duhu.

Pozná a pojmenuje osoby, zvířata, věci a jevy, kterými je obklopeno.

Tvoří gramaticky správné věty – třeba „dvě kočky“, ne „dva kočky“.

Používá slova ve správném tvaru a gramaticky správně formuluje věty.

Zapamatuje si krátkou básničku, písničku nebo vzkaz a umí je zase zopakovat.

Zapamatuje si krátké texty a dokáže je reprodukovat.

Rozliší sluchem různé zvuky a uslyší, jakou hláskou slovo začíná: „Sssslon – na S!“

Sluchově rozlišuje různé zvuky, pozná první hlásku ve slově.

Slyší, že se „pes“ rýmuje s „les“, a umí vytleskat nebo vydupat rytmus říkanky.

Rozpozná rým, rytmizuje.

Převypráví jednoduchý příběh nebo zážitek popořadě: co bylo nejdřív, co pak a jak to skončilo.

Vypráví jednoduchý děj.

Udělá, co říká pokyn nebo co ukazuje obrázkový návod – krok za krokem.

Postupuje podle slovních i obrazových instrukcí.

Umí kamarádovi srozumitelně vysvětlit, co a jak má udělat.

Formuluje instrukce a předá je ostatním.

Pozná, jestli někdo mluví česky, nebo jiným jazykem – třeba ukrajinsky či anglicky.

Rozliší český jazyk od jiných jazyků.

Samo sáhne po knížce nebo časopisu, který ho zajímá – o dinosaurech, o autech, o koních.

Vybere si knihy nebo časopisy podle svého zájmu.

Pozorně poslouchá, když čteš nebo vyprávíš, a ví, o čem příběh byl.

Rozumí předčítanému textu, vyprávění a soustředěně sleduje děj.

Přemýšlí, co se v příběhu stalo a proč, a řekne, co si myslí o ději i o postavách.

Analyzuje děj, hodnotí ho, vyjadřuje se k jednání postav.

Z obrázku nebo z kousku příběhu odhadne, co se stane dál, a vymyslí i jiný konec.

Předvídá a usuzuje děj z obrázku i textu, vymyslí alternativní konec příběhu.

Pozná běžné značky a obrázkové symboly – přechod, šipku, pravidla třídy – a ví, co znamenají.

Rozlišuje některé symboly, piktogramy, znaky a rozumí jejich významu a funkci.

Po čtení řekne, co ho v příběhu zaujalo nebo překvapilo, a podělí se o to s ostatními.

Reflektuje čtenářský zážitek a sdílí ho s ostatními.

Třídí věci do skupin podle vlastností, najde dvojice, vybere, co nepatří, a zkouší různé kombinace.

Roztřídí, vybere, spáruje a zkombinuje objekty na základě jejich vlastností.

Seřadí věci podle pravidla, třeba od nejmenší po největší, a události podle toho, co bylo dřív a co potom.

Uspořádá objekty podle daných kritérií včetně času.

Spočítá po jedné až šest skutečných věcí – ať leží v řadě, na hromádce, nebo rozházené.

Určí postupným načítáním po jedné počet konkrétních předmětů od 1 do 6 bez ohledu na jejich rozmístění.

Porovná, čeho je víc a čeho míň, když s věcmi hýbe – a zapíše to čárkami nebo puntíky.

Porovná kvantitu na základě manipulace, zaznamená ji graficky pomocí čárek a obdobných symbolů.

Všímá si tvarů kolem sebe (kulaté, hranaté, šikmé) a odliší tvar nakreslený na papíře od prostorové věci.

Určí charakteristické vlastnosti geometrických objektů v reálném prostředí, rozliší rovinné a prostorové útvary.

Vyzná se v prostoru i na obrázku a řekne, kde co je: nad, pod, vedle, mezi.

Orientuje se v prostoru a rovině, rozliší a pojmenuje prostorové vztahy.

Postaví stavbu podle předlohy – podle hotového modelu, obrázku, plánku nebo slovního zadání.

Sestavuje prostorové objekty podle předlohy.

Zjistí, co je delší, větší nebo kam se co vejde – přiložením, kroky, dlaněmi či hrnečkem.

Určí míru objektů a porovná je pomocí poměřování.